Na pokoji s hledačem

Původně jsem vůbec nevěděl o čem chci psát a jestli vůbec sem chci něco napsat. Nakonec jsem se rozhodl že se s vámi podělím o jedno roční zážitek s jedním hledačem. Jsou to dva roky zpátky co jsem bydlel na pokoji na intru s jedním klukem, který se ve víře hodně hledal a ještě hledá. Je to typ člověka, který si chce všechno vyzkoušet na vlastní kůži a to co sám nevidí nebo na co si nemůže šáhnou tomu nevěří, dalo by se říct takový "nevěřící Tomáš". Byla to doba kdy i já sám jsem se hodně hledal a jsem moc rád a děkuju Bohu za tuto lekci kterou mi udělil. Společné bydlení nebylo jednoduché už z toho důvodu že rád poslouchá tvrdou metalovou hudbu a zkouší různé extrémy. Naše první společné měsíce byly v pohodě hudba mi ani moc nevadila, jeho zájem o jiná náboženství a některé sekty mě nezajímal do té doby dokud nezačal přede mnou satanismus vychvalovat a dokud se některými názory nezačal řídit, snažil se mě dokonce i přesvědčovat o některých názorech, že jsou dobry a že si udělá takové vlastní nenáročné náboženství, vlastně posbíral různé myšlenky a názory různých náboženství tak aby na něj nekladly žádné nároky. Dalo by se říct že to pro něj bylo super nic ho totiž netrápilo všechno si to ušil tak aby to nekladlo nároky. Jediný problém byl v tom, že víc tíhnul k satanismu mě přesvědčoval o tom že je to lepší a ať to skusím taky. Začal sem cítit že to jde s ním a vlastně i se mnou  z kopce. Předtím jsem si to neuvědomoval, ale teď si to uvědomuju že Duch svatý v té době začal do mého života více zasahovat a shodou různých "náhod" mě vyburcoval k tomu abych se vrátil. Naštěstí jsem na to nebyl sám a Pán mi poslal do cesty spoustu lidí, kteří mě v hledání Krista začali hodně podporovat.(moc děkuju). Došlo to tak daleko, že se mi ta hudba z hnusila a naše společné večery byly o tom, že jsme se dohadovali a že jsem musel bránit svou křehkou víru.V prvních týdnech těchto večerů jsem nebyl schopen být oponentem, protože jeho argumenty byly opravdu dobré. Dělalo mu velkou radost,když sem nevěděl co mám a říct a jen sem seděl na posteli se sklopenou hlavou a proto jsem začal hltat knížky a Písmo svaté. Později naše večery končili nerozhodně nešlo už ani o to, toho druhého přesvědčit jako spíš mít odpověď na jeho otázku. Děkuju Bohu za to že jsem si tímhle prošel, protože mě to naučilo jak bránit víru a upevnilo mě to v Ježíše ve kterého věřím, přál bych každému aby měl takového oponenta, který ho upevní ve víře tak jako on mě. Nechci se tady vychloubat nebo dělat ze sebe něco co nejsem, ale myslím si že každý byl měl vědět co odpoví, když ho někdo na ulici zastaví a zeptá se ho:,,Ty jsi křesťan?Proč věříš? A Kdo je to ten Ježíš?" Jsem rád, že jsem prošel takovou lekcí a zárověň bych vás chtěl poprosit, všechny ty kteří to budou číst, aby jste mysleli v modlitbě na toho kamaráda který se stále hledá, nemá to jednoduchy a jak už jsem řekl, on je jako "nevěřící Tomáš".